2018 | A Reading Year In Review

  Hodně lidí stihlo zhodnotit své přečtené knihy již 31.12. 2018. Já jsem pomalejší a přicházím s tím až teď. Pokud mě sledujete pravidelně, pravděpodobně tady nenajdete asi nic co by vás překvapilo. Pro mě je tohle příjemným ohlédnutím a snad se tenhle článek stane pravidelnou roční rubrikou.
  Za rok 2018 jsem přečetla celkem 45 knih, což není kdovíjaký zázrak. V tomhle článku najdete přehled toho nejlepšího.

Oblíbený autor

Když se oznamovalo, že na třetí ročník HumbookFestu přijede Leigh Bardugo byla jsem nadšená.Tou dobou už jsem měla rozečtenou Grišu, která u většiny čtenářů získala status průměrné až podprůměrné knihy. Mě si však naprosto získala. Autorka nakonec do Prahy nedorazila, ale já pořád tajně doufám, že jednou třeba ano. Prozatím mám však v zásobě nepřečtenou sérii Šest vran a povídkovou Trnitou řeč, vyhlížím vydání její nejnovější knihy a stalkuju její instagram, kde je hodně aktivní.

Nejhezčí kniha po grafické stránce

Tenhle rok se mi do rukou dostalo opravdu hodně nádherně zpracovaných knih z nichž jsem si většinu naprosto zamilovala a je proto opravdu těžké zvolit jen jednu. Tou nejhezčí je za mě rozhodně Piku nikku od Moniky Baudišové, kterou jsem si půjčila z knihovny a kterou si možná budu muset nakonec přeci jen zakoupit. Ilustrovaná kniha o Japonsku je pro malé i velké. Netradičně velký formát obsahuje hromadu ilustrací a zajímavostí o zemi, která mě vždycky fascinovala a neuvěřitelně lákala. Tahle kniha nadchne všechny své čtenáře.

Nejhezčí kniha po obsahové stránce

(Ne)obyčejný kluk od R. J. Palacio se u nás jeden čas nedal nikde sehnat. Kniha byla dlouhou dobu vyprodaná. Pak přišla filmová adaptace (která se mimochodem opravdu povedla) a o knize se začalo trochu víc mluvit. Přesto zájem o ní brzy znovu upadl. Je škoda, že knize se u nás nedostává takové pozornosti a přízně od čtenářů, protože skrývá neuvěřitelně milý a dobře napsaný příběh s poselstvím. Je napsaná tak, že sedne čtenářům všech věkových kategorií. Na knihu jsem bohužel já hloupá nenapsala recenzi a snad to jednou po rereadingu napravím. Pokud jsem vás však nalákala máte štěstí, protože kniha u nás nedávno znovu vyšla s novou nádhernou obálkou od české umělkyně. Příběh navíc obsahuje odkazy na moje milované StarWars.

Oblíbený žánr

Fantasy. Ráda bych napsala cokoliv jiného. Tenhle rok jsem se zaměřila hodně i na komiksy a moderní poezii, které mi taky perfektně sedly. Fantasy však vždycky bude mému srdci nejblíže. Je to perfektní únik z reality a jen málokdy mě dokáže zklamat.

Nejhorší kniha

Tady mám jasno. Dimily pro mě je nejen jednou z nejhorších knih, které jsem četla za rok 2018, ale je to dost možná i nejhorší kniha, kterou jsem četla za celý svůj dosavadní život. Děsí mě, že je kniha zařazená do žánru YA, protože si myslím, že tohle není něco, co by měly číst dospívající dívky. A ještě více mě děsí, že to vlastně napsala dospívající dívka. S touhle knihou je bohužel prostě všechno špatně. Po dočtení jsem byla ve stavu, kdy jsem nebyla sto napsat recenzi, ale přeci jen jsem měla neutuchající snahu se nějak vyjádřit a tak vznikl tenhle článek.

Nejlepší knihy

Vybrat jen jednu je zcela nemožné, takže zmíním hned tři. Velkým překvapením pro mě letos byl Naslouchač od Petry Stehlíkové. Vůči českým autorům jsem byla vždy dosti skeptická, ale Petra mi svou knihou vyrazila dech a co víc... Nikdy bych nevěřila, že jednou z nejlepších knih, které jsem kdy za celý svůj život četla, bude kniha české autorky. Petra to s přehledem natře všem zahraničním fantasy bestsellerovým autorům. Nevěříte? Věřte a pokud potřebujete popostrčit tady je moje recenze. 

Na to, že druhé díly bývají spíše propadáky, Petra Stehlíková znovu příjemně překvapila. Další skvěle napsaná kniha, která mě naprosto pohltila. Pokud máte obě knihy z téhle série přečtené, určitě stejně nedočkavě jako já vyhlížíte třetí díl. Co takhle si čekání zkrátit přečtením mé teorie?

V neposlední řadě musím taky zmínit Kruťase. Téhle knize se u nás dostalo velké pozornosti hlavně díky HumbookFestu, kde ji ještě před vydáním dostali návštěvníci s vip vstupenkou. V knižní sféře motivu víláků bez debat vládne Sarah J. Maas. Bylo proto celkem velkou otázkou, zda ji někdo dokáže konkurovat a já říkám, že ano. Holly Black se svým Krutým princem odvedla skvělou práci. Čeští čtenáři však nejsou úplně nadšení a knize se u nás dostává spíše kritiky. Já vidím chybu hlavně v nesoustředěnosti čtenářů. Tohle totiž není jen tak obyčejné oddechové čtení, ale jízda plná intrik, zrad a taky tam pár postav zařve. Sama nemám ráda, když se něco přirovnává ke Game of Thrones, ale sakra vždyť tohle je GOTko ve víláckém YA kabátku. Mojí recenzi si můžete přečíst tady.

Tak to je asi všechno. Nechci zacházet do úplných detailů a vypisovat tady ty nejlepší a nejhorší postavy nebo nejlepší a nejhorší zvraty. Věřím, že tohle je moje konečné ohlédnutí za rokem 2018 v knižní režii.