Recenze: Griša: Světlo a stíny - Leigh Bardugo

Anotace:
Ravka, kdysi mocná a hrdá země, se otřásá v základech. Pás neprostupné temnoty obývaný krvežíznivými nestvůrami, ji rozdělil na dvě části. Její budoucnost leží v rukou nic netušící dívky… 
- Ráda bych podotkla, že doporučuji nečíst si celou anotaci, protože na můj vkus vyzrazuje až moc z děje. Zpětně to nijak neovlivnilo můj zážitek ze čtení, ale pokud dáte na mou radu, bude pro vás čtení Griši: Světlo a stíny rozhodně lepším zážitkem.

Těžko uvěřit, že kniha u nás vyšla minulý rok a na pultech našich knihkupců už od autorky najdete celou trilogii, včetně navazující dualogie Šest vran a tím tvorba Leigh Bardugo zdaleka nekončí. Některé možná nechá chladné obálka knihy a radši sáhnou po Šesti vranách s krásnou černou ořízkou. Co říct... Na obálku zapomeňte a nebo pokud jste hodně zběhlí v angličtině, sáhněte po anglické verzi. Nedávejte si však moc na čas, protože Leigh Bardugo 6.10. dorazí do Prahy v rámci Humbook Festivalu. Věřte mi, rozhodně chcete vědět, o jakých knihách se bude mluvit a Griša má tu výhodu, že se čte prostě sama.

Příběh nám nabízí hlavní postavu sirotka Aliny Starkové, která žije v Rávce - světě, který jako by byl alternativní verzí carského Ruska. Vedle lidí zde však žijí i grišové - vojáci druhé armády a magistrové malé vědy, kteří se dále dělí na korporálčíky, eterálčíky a materiálčíky. Každé dítě, které se v Ravce narodí, je dříve či později podrobeno zkoušce a pokud se ukáže, že ovládá malou vědu, je vzato do služeb druhé armády. Možná to zní dost nefér, jenže sousední Fjerda griši upaluje jako čarodějnice na hranicích a Šu Han griši zkoumá ne zrovna hezkým způsobem. Do Nové země se dostane jen ten, komu se podaří překročit Vrásu plnou krvežíznivých stvůr, která hyzdí celý světadíl a kterou před mnoha sty lety vytvořil Temný heretik.

"Alino, Temnyj si většiny z nás ani nevšimne. 

Jsme prchavé okamžiky, které ve svém dlouhém životě zapomene. 

A myslím, že na tom není nic špatného. Jen... si dávej pozor."

Autorka s námětem příběhu přišla po svém zážitku, kdy se probudila do úplné tmy a měla pocit, že v místnosti je něco s ní. Tak vznikla Vrása, na které se později vystavěl celý příběh. Alina žije v domnění, že je obyčejný smrtelník a vše se změní, když poprvé zavítá do vrásy jako členka první armády a při neštěstí zachrání svého dobrého kamaráda Mala, který ji provází celý její život. Před kartografkou v zaučení se tak otevírá nový život v Malém paláci pod ochranou Druhé armády v čele s jejím vůdcem, nejmocnějším mužem a grišou v zemi, Temnyjem.

Bylo by špatné, abyste chápali griši jako čaroděje ovládající magii. Grišové jsou spíše mágové, kteří pracují s hmotou a živly. Ne, že by magie v příběhu neexistovala. Svět, který Leigh Bardugo vybudovala má magii, legendy a mytologii, která v jisté míře dosahuje u části obyvatel Ravky fanatických výšin. Grišové jsou pak "něco navíc", co dopomáhá aby se nějaká ta proroctví naplnila, i když si to lidé neradi přiznávají.

"Proč může mít griša jen jeden umocňovač? 

Tuto otázku zodpovím jinou otázkou: 

Co je nekonečné? Vesmír a chamtivost člověka."

Postavy v téhle knize budete milovat i nenávidět. Autorce se povedlo vytvořit vnitřně natolik rozporuplné postavy, které nesou jak kladné, tak záporné prvky, ale vlasy si kvůli tomu rvát z hlavy nebude. Já osobně mám ráda, když hlavní hrdinky nejsou ideálními kandidátkami na královnu krásy, ale když je čtenáři nastolen pohled na vývoj procesu z ošklivého káčátka krásnou labutí. Mám taky slabost pro tajemné záporáky, ztracené hrdiny, kteří nevědí jak se dostat z friend zone a prastaré tajemné postavy, které znají odpovědi na všechny otázky.

"Dobře," pokrčil unaveně rameny. 

"Udělej ze mě zlosyna."

Někoho možná napadne, jak je na tom tahle YA fantasy s milostným trojúhelníkem. Já si stojím za svým, že v téhle knize žádný milostný trojúhelník není. Hlavní hrdinka sice hází očkem po svém kamarádovi ze sirotčince, Malovi, ale ten není sto ji její city opětovat a než se naděje Alina odchází do Malého paláce a jejich cesty se rozdělují. Temnyj o Alinu sice projevuje větší zájem, než je na jeho poměry zvykem a Alina postupně podléhá jeho kouzlu, ale to už bych tady mohla vyzradit něco navíc  a to já bych opravdu nerada.

Z konce knihy jsem byla v šoku. Zápletku sice čtenáři v průběhu čtení odhalí celou, ale stejně dostanou něco navíc a je jen na nich zda budou spokojeni a sáhnou po další knize, nebo pro ně příběh Griši skončí po první knize. Leigh Bardugo si umí s čtenářem pěkně pohrát a proto není až do poslední chvíle jasné, zda příběh Aliny dostane svůj happy end. Své kouzlo má i to, že prolog i epilog je psán zvláštním stylem, který nutí čtenáře vidět odehrávající se příběh jako celek zpovzdálí a odcizeně, kdy najednou nikdo nemá jméno.

"Budeš nejmocnější griša, jaká kdy žila..."

Kniha je čtivě napsaná a čte se sama. Já pomalý čtenář jsem ji s přehledem přečetla za dva dny, co už o něčem vypovídá a naprosto si nový svět a příběh užila. Leigh Bardugo se pomocí jedné knihy, dostala na vrchol mých oblíbených spisovatelů a já mám teď v plánu přečíst si od ní všechny knih, které u nás vyšly. Do Humbooku by se měla také stihnout vydat její povídková kniha ze světa Griš, The Language of Thorns.

Když jsem knihu před necelým měsícem dočetla, měla jsem chuť ji dát 100%, ale teď zpětně po dočtení druhého dílu (na který brzy chystám recenzi), dávám 90%. Ano, už teď vám prozradím, že druhý díl je ještě lepší, než jednička. Možná někdo říká něco jiného, ale nebojte, však já vám to v té své další recenzi pěkně odůvodním. Knihu můžete objednat zde.

Pokud náhodou narazíte na otázku, co číst dříve, zda Grišu nebo Šest vran, doporučuji začít Grišou, protože jinak hrozí, že si vyspoilerujete konec. Někdo také radí, číst podle roku vydání.

Četli jste něco od Leigh Bardugo? A pokud ano, jak se vám to líbilo? 

Chystáte se na Humbook?