Prokletý rok: Člověka dělají malá rozhodnutí, která činí, když se nikdo jiný nedívá

Autorka: Kim Liggettová | Rok vydání: 2020 | Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Dívkám ve vesnici se tvrdí, že mají moc vyrvat spořádané muže z náruče jejich manželek. Proto jsou v šestnáctém roce života vyhnány do divočiny, kde se musí od této magie očistit – ne všechny se však vrátí. Tierney Jamesová sní o společnosti, kde mají ženy větší hodnotu než kus masa. Ale jak se blíží její vlastní prokletý rok, zjišťuje, že hrozba nečíhá jen v lesích. Nebezpečí se skrývá v nitru samotných dívek.
_______________________



"Uvnitř každé z nás je místo, kam oni nemůžou, 
kam nevidí. To co hoří v tobě, hoří v nás všech."

Prokletý rok představuje psychologický stand alone román, který spadá do žánru YA. Z poděkování se můžete dozvědět, čím se autorka inspirovalo a co bylo námětem pro napsání téhle knihy. Jedná se o její vzpomínku na moment z letiště, kde sledovala jak dospělý muž a vyspělá žena hodnotí svými pohledy mladou náctiletou dívku. Zatímco muž ji vidí jako kořist, pro ženu je soupeřkou. 

Se stejným vzorcem pracuje i Prokletý rok, který je zasazen do fiktivního dystopického světa, o kterém se dozvídáme jen to málo, co ví hlavní hrdinka Tierney. Tedy to, že lidé žijí v jejich okrese. Za bránou pak žijí vyvrženci a dál do přírody se vyskytují jen pytláci. Společnost jim tvrdí, že nikde jinde lidé nejsou.

"Lidi vidí to, co vidět chtějí."

Jak už naznačuje samotná anotace, ženy to v této patriarchální společnosti nemají vůbec jednoduché. Nemají žádná práva a jsou vykořisťované. Smí navštěvovat pouze první stupeň základní školy, ale další vzdělaní pro ně, z pohledu mužů, není "vhodné". Jako malé nosí bílé stuhy, s prvním krvácením je však změní za rudé a pokud se některé poštěstí - ano, čtete správně, "poštěstí" - dostane se jí závoje, který v případě, že přežije Prokletý rok, vymění za stuhu černou.

Se závoji se to má tak, že většinou je vždy více žen, než mužů a tak si muži vyberou. Jedním z hlavních parametrů, co určují hodnotu, je zcela "nečekaně" šířka boků vhodná pro porod a postavení/majetek dívčina otce. Protože muži reálně s dívkami obchodují a je to vlastně jakási verze "Somálec prodá dceru za tři velbloudy" - což se zcela pravděpodobně může zrovna teď dít. Ty, které závoj nedostanou začnou pracovat jako služebné, v továrně a nebo na poli.

"Nevím, kde jsem, kam jdu, ale ztracená nejsem,
 protože není nikdo, kdo by mě hledal."

Když jsou rozdány závoje a každá dívka ví, co může po návratu očekávat a vydávají se z okresu neznámo kam, na posvátné území, kde mají strávit následující rok. Žádná z nich neví, co přesně je čeká, protože o prokletém roku se nemluví. Samozřejmě existuje spousta povídaček a představivost dívek má taky svoje "kouzlo". Účel Prokletého roku je, že dívky se zde mají zbavit své magie, kterou šálí muže a mohou je díky ní snad i uhranout. Pravda je taková, že je má spíš zlomit.

Hlavní hrdinka Tierney je napůl snílek, ale z velké části má oči pořádně otevřené. Je všímavá, inteligentní a ne oblíbená. Většina lidí ji nemůže vystát a opravdu dobře si rozumí snad jen z Michaelem. Kamarádem, kterého zná od školy, se kterým sdílí různá tajemství a zažili spolu hodně dobrodružství. Čtenářovi (a Michaelovi) je hned od začátku jasné, že z toho bude něco víc. Tierney si spíš maluje svou budoucnost na poli, zatímco dle jejího úsudku Michael skončí s Kiersen -její velkou nemesis. Čtenáře nepřekvapí, že Tierney dostane závoj a že je právě od jejího přítele.

"Kiersten měla pravdu v jedné věci - jedinými bohy jsme tady my."

A tak se skupinka čítající víc jak třicet dívek vydává na cestu, v jejímž cíli je čeká osamělá osada, která je obklíčena pytláky, kteří čekají až dívky opustí bezpečí za branou a oni je budou moci pomalou a bolestivou smrtí zabít. Pytláci části dívek rozprodávají mužům (a ženám) v okrese, kteří věří, že jim magií prosycené ostatky dodají vitalitu, posílí potenci, vrátí mladí,... 

Teď si asi říkáte, jestli tedy magie v příběhu existuje a tady je to za mě s objasněním trochu složitější. Tierney má jasno v tom, že magie je výmysl, jenže pak věci v táboře začnou nabírat nečekaný spád - dívky se začnou chovat zvláštně, zešílí, sebepoškozují se, ponižují, navzájem mrzačí, vraždí,... T. se za tím podivným chováním snaží najít logické vysvětlení. Ony samy to samozřejmě přičítají magii. Jak se to, ale skutečně má budete muset zjistit sami...

"Nebe je kluk v domku na stromě, co má studené ruce, 
ale hřejivé srdce."

Tierney už od začátku knihy sní o dívce, která vede lidi k odporu proti nastolenému útlaku ze strany mužů a spojuje ženy. Dívka ji fascinuje, protože si jsou podobné a je silně přesvědčena, že to musí být její nevlastní sestra z předměstí. Dívka se ji pak zjeví i v táboře, ale těžko říct, jak moc je Tierney v moment setkání při smyslech a nakolik v ten moment spíš sní. Za mě byl tenhle aspekt v příběhu krásný a rozuzlení ve mě spustilo hodně silné emoce.

Celá kniha, ale není jen o tom, jak se parta zpovykaných holek, které si jsou navzájem nebezpečné, snaží přežít rok odřízlé od společnosti, ve které žily. Je tady prostor i na romantiku (kterou jsem si naprosto užívala) a jednu, dvě větší záhady. Nechybí ani velká odhalení a nečekané zvraty. Přesto se ovšem najdou i momety, které jsou předvídatelné, ale záleží jak moc se od autorky necháte následně zmást. 

"Oči mám otevřené dokořán a teď už vidím všechno."

Kim Liggettová chce šokovat, ale ne čtenáře znechutit. Ano, jedná se o kruté a drsné čtení, které nesedne každému. Popis drastických scén, ale nejde do hloubky a já sama jsem si mnohdy nevšimla, že se něco semlelo, než když už bylo prakticky po všem.  Nicméně podle zahraničních blogů kniha nese všechna trigger warnings.

Asi nemusím zmiňovat, že nechybí LGBT a silné feminist vibes. Určitě sedne fanouškům Příběhu služebnice, Hunger Games a Amandy Lovelace. Doporučila bych ji, ale i lidem, kterým se líbila Sadie a série Divergence. Jsem moc ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Hodně na mě zapůsobila a věřím, že se mi do paměti vryla na hodně dlouhou dobu. Playlist, který jsem ke knize vytvořila najdete na odkazu zde.

"V tom vězí ta potíž, když pustíte světlo dovnitř 
- když zase zmizí, zdá se tma temnější než předtím."




Za poskytnutí knihy děkuji AlbatrosMedia. Kniha oficiálně vychází 3.února a zakoupíte ji zde.

Komentáře

  1. Skvěle sepsaná recenze, i když věřím, že na knihu jako je Prokletý rok se píše sama :D
    Marky (Books are my life...)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Popular Posts