Velký Gatsby: Proč ho čtu zas a znovu?

Autor: Francis Scott Fitzgerald | Rok vydání: 2019 | Nakladatelství: Odeon

Anotace: Velký Gatsby vyšel poprvé roku 1925. Za autorova života nebyl příliš populární, dnes však patří k nejznámějším a nejčtenějším dílům moderní americké literatury. Jazzová hudba, stejně jako příběh o vášni a tragické lásce je evidentně nadčasový. Roku 2013 vznikl nový, moderní český překlad Martina Pokorného. Ve stejné době přišla do kin hvězdná filmová adaptace. Zámožného, výstředního a poněkud záhadného Jaye Gatsbyho ztvárnil Leonardo DiCaprio, svůdnou Daisy Carey Mulliganová.

(Při psaní recenze jsem poslouchala písničku Art Deco)

"Tak plujem vpřed, loďky proti proudu, bez ustání stahované k minulosti."

Myslím, že není na škodu hned na začátku téhle recenze nadhodit, že pokud jste fandové filmů Woodyho Allena a Velkého Gatsybyho z pera Francisa Scotta Fitzgeralda jste nečetli, někde v našem universu nastala chyba. Lze toto tvrzení použít i obráceně. Jinými slovy, pokud máte rádi rozvláčněné příběhy, na první pohled z obyčejného života, které plynou v klidném, místy až ospalém, tempu musíte milovat tyhle oba zmíněné geniální tvůrce. Abych ale nepředbíhala...

Velkého Gatsbyho zná každý - ať už čtenáři, nebo jeho vrstevníci ve fiktivním světě. V nadsázce, je to Harry Potter jen bez pozlátka kouzel a magie. Jeho příběh se odehrává pár desítek let zpátky, kdy Ameriku ovládlo kouzlo jazzu a bohémských večírků. Jenže v tomhle příběhu je slavné jméno, niko-li tvář. Většina návštěvníků každou noc chodí ke Gatsbymu na večírek, ale nikdo z nich skutečně neví, o koho jde.

"Kdykoliv dostaneš chuť někomu něco vyčítat,

 uvědom si, že ne každý měl v životě takové štěstí jako ty."

Hlavním vypravěčem je Gatsbyho soused Nick Carraway, který se mu rozhodne pomoci a domluvit mu schůzku se ztracenou láskou Daisy, která je shodou okolnosti jeho sestřenka, která je ovšem momentálně vdaná. Nakonec se ti dva setkají a jedná se vskutku o skvělé setkání. Jenže čas lidi mění. Gatsby dřív nebyl tím, kým je dnes a Daisy? Ach ta Daisy...

Proslýchá se, že Fitzgerald se při psaní postavy Daisy inspiroval svou ženou Zeldou. Těžko říct, jestli to byla jeho osobní pomsta a nebo vzdání holdu. Někde jsem taky četla, že to Zelda je pravou autorkou námětů některých jeho děl. Či, že měl Fitzgerald poměr s Hemingwayem. Co je na tom pravdy se nezjišťuje úplně nejsnadněji a bylo by to skvělým námětem na samostatný článek s námětem spisovatelé, jejich múzy a románky.

"Možná prostě Daisy na románky nikdy nebyla..."

Určitě už jste slyšeli, že Fitzgerald je jedním z autorů Ztracené generace. Tedy skupině amerických spisovatelů, kteří prožili první světovou válku a své emoce a pocity, které v nich tato zkušenost zanechala, promítli do svých děl. I Gatsby nese šrámy Fitzgeraldovi ztrápené duše.

Jedná se o pochmurnější čtení. Nečekejte prvoplánovou romantiku a zároveň nečekejte ani velký, složitý a obsáhlý příběh. Titul je do počtu stran útlý a tak skvěle padne do rukou například všem maturantům, kteří se k němu nejspíše touhle cestou poprvé dostanou.

"Dnes si uvědomuji, že za jiné situace

 by pro mě tenhle rozhovor možná znamenal životní zlom."

Nemá smysl se za tímhle příběhem bezmyšlenkovitě hnát. Je lepší mít čas, náhled a nechat život aby vás trochu tvaroval zkušenostmi. Jestliže holdujete klidněji plynoucím příběhům z jiných dob už teď, klidně se do Gatsbyho pusťte. Skutečně to chce jen jedno a to sice mít chuť, chuť naslouchat příběhu, o kterém se dnes moc nemluví, ale každý ho zná - nebo zná alespoň jméno.

Myslím, že málokoho nechá chladným. Ukazuje, že jedou jsme dole a jednou nahoře. Že život je o schodě náhod a okolností, mnohdy připomínající kolotoč. Neměli bychom se honit za minulostí, jako to dělal Gatsby v případě Daisy. A co se možná dotkne v dnešní době nejvíce lidí, kteří žijí sociálními sítěmi - lidé můžou znát naše jména a přezdívky. Možná i naši tvář, ale opravdu nás znají? Je jejich zájem vůči naší osobě opravdový, nebo těží benefity, které jim naše maličkost přináší. Konec filozofování. K tomuhle příběhu se budu já osobně vracet zas a znovu. Věřím, že pokaždé tam najdu něco nového...

Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Euromedia a Knižnímu klubu.

Knihu zakoupíte zde.